Andělé

30. prosince 2015 v 1:03 |  Loosing myself
Jako malá jsem ráda chodila ven, v zimě. S rodičema. Vždycky jsem byla zachumlaná v kombinéze a kukle (mám na mysli takovou tu podivínskou čepici). Jezdila jsem na saních ze svahů, koulovala se s kamarády, a nakonec jsem vždy padla do sněhu a začla dělat andělíčky. Vypadali směšně, byli tlustí od konbinézy, malí a celí pomuchlaní. Takoví ti barokní, co je nemám ráda. A stejně se mi nidky nepodařilo vstát tak, abych je nezašlapala, ať jsem se snažila sebevíc.
Chybí mi to. Dlouho už jsem neležela ve sněhu, ať už z důvodu, že se mi nechtělo a nebo nenapadl sníh, jako třeba letos. Až budu někde na horách, bez rodičů, protože ti by mě nepochopili, půjdu ven, a lehnu si do sněhu. Bez kombiézy. Bez čepice. Bez bot. Lidské tělo mi nikdy nepřišlo krásné. A možná proto bych ho v tu chvíli nezakrývala. Buď ničím, anebo spodním prádlem. Černým. Aby vyniklo na sněhu. Navíc, černá barva je dobrá.
Víte, aby se zrodil anděl, musí být důvod. Nějaká nedokonalost, špatnost nebo chyba ze které může vzejít. Aby mohl kontrastovat s tou chybou. Aby vynikla jeho dobrost. Nezáleželo by na tom zda by se zrodil z cizí špatnosti či ze své vlastní a polepšil se. I když spíš by měl vzniknout z vlastní chyby pritože člověk, který je příliš dobrý, může být už jen horší. A naopak.
Nevím, jestli bych byla v tom sněhu tím andělem já, a nebo bych odešla zbavená veškerého dobra ve mně, a to by zůstalo otisklé ve sněhu. Podstatné je, že ta chyba jsem já.
Nejraději bych tam zůstala...jako součást toho obrazu. Ale nemám silnou vůli. Navíc bych tam umrzla a to zas nechci. Ještě toho mám příliš před sebou.
Ps: tohle je psaný na mobilu a dost rychle, za případné chyby se omlouvám. Ani nevím co jsem vlastně napsala, asi úplnej blábol. Možná se tam i dost opakuju. Ale jestli todle někdo čte, tak zná moje momentální myšlenky. Ani nevím jestli chci aby je někdo znal. Ale na tom ani vlastně moc nezáleží. Na hodně věcech moc nezáleží.
By the way, přeji krásný nový rok, kašlete na předsevzetí co se vlastně nikdy moc nedodržujou, tadši jeďte na hory a pořádně si to užijte. I s andělíčkama. Dobrou lidi
Arletka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama