Ukradená duše

29. července 2015 v 20:51 |  Sny
Vysoký klenutý strop na mne shlíží, prázdná bílá tvář odráží temnotu noci. Stěny jako by se na mne tlačily. Nechtějí mne pustit z tohoto pokoje. I přes bílý závěs na okně do pokoje proniká slabá měsíční zář.
Zavírám oči, ale i přes temnotu víček jako bych viděla obrysy svého pokoje. Ale něco je jinak. Kolem postele vzpíná se bílá mlha, beztvará, a přesto jako by ke mne natahovala lidské ruce. Byla blíž než cokoli předtím.
Rychle jsem se posadila a zkontrolovala svůj pokoj v umělém světle displeje mobilu. Byl prázdný.
Řekla jsem si, že to musela být jen má představivost, a celkem rychle jsem pak usla.
Den na to mi volala kamarádka. Naléhala, abychom se sešly, že mi potřebuje něco říct. A tak jsme spolu o půl hodiny později seděly v parku.


Řekla mi, že se jí zdál sen o mlze. Prý to byl nějaký duch nebo duše, která chtěla získat formu. Lidský tvar. Prý se spojila se mnou a začínala se vlévat do mě, tak, abych to nepoznala. Pomalu mě prý ale bude měnit. Kamarádka mě tedy varovala, abych se měla na pozoru. Slíbila jsem jí, že budu opatrná.


Teď, když se na to dívám zpětně, mi to přijde horší než předtím. Protože si uvědomuji, že se měním. A nevím, jestli ta změna pochází ze mě a jestli ji chci.
Myslím, že budu muset najít někoho, s kým si o tom promluvím a kdo mi bude schopný pomoct. Kdo mi to bude moct vysvětlit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kiki Kiki | Web | 30. července 2015 v 17:48 | Reagovat

Tak jsem navštívila Tvůj blog, když na ten můj pěješ chválu :) Moc pěkná povídka, ve které jsi popsala velice zajímavou myšlenku. Líbí se mi!
Jen taková maliličkatá připomínka, co se týče přivlastňovacích zájmen... Když toto zájmeno používáš vzhledem k 1. pádu, používáš vždycky "svůj". Tohle se týká třetího řádku. ;)
Není to výtka, jen tohle mi chybělo k dokonalosti :)

2 Arletka Arletka | E-mail | Web | 31. července 2015 v 20:40 | Reagovat

[1]: Moc děkuji za připomínku, snad ji uchovám v paměti a použiji ji i v příštích případech. :)
Jinak tento článek není ani tak povídka, jako spíš úryvek inspirovaný něčím, co se mi opravdu stalo. Tedy, je to více podle pravdy než by si spousta lidí mohla myslet. Ale ne všichni tomuhle věří. :D
Taky děkuji, že jsi můj blog navštívila a jsem ráda že se ti článek líbí. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama