Motlitba umírajícího

16. března 2015 v 0:16 |  Próza
Bože.
Stébla trávy mne řežou do mých zranění. Pálí to. Slunce mi svítí do očí.
Ne! Chce se mi křičet. Ne! Já nechci umřít! Stín. Potřebuji se schovat před tím žhnoucím kotoučem. Vždyť mě brzy změní na popel!
Bože, pomoz mi.
Vítr fouká silně, možná ohluchnu. Roznáší pach mrtvol. Nechci se k nim přidat.
Bože, prosím, pomoz mi se odtud dostat pryč!
Jen jednoduchý pohyb. Stačí se zvednout. Hýbu rukou a zapírám se o zem - ne. Má mysl mi řekla že to dělám. Ruka zůstává ležet.
Potřebuji vodu. Sucho mne drásá celého. Já tu nechci umřít...
Bože, prosím, pomoz mi se zvednout a dostat se odtud pryč.
Před očima mám mžitky. Z uší jako by mi vytékala teplá tekutina - krev? Nic nevidím. Slunce mě oslepilo. Muka...tráva mne už nekosí, už do mne nezařezává její břity. Muka skončila. Necítím nic.
Je to snad chór andělů, co slyším? Světlo, přede mnou, může to být...
Ach, Bože, z celého srdce Ti děkuji! Je konec. Jsem volný...
***
Chór utichl jak ve spáncích mužova krev, světlo zhaslo - strachu již netřeba.

Arletka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama