Čas

13. března 2015 v 15:15 |  Kresby
Myslela jsem na konec světa. Jak to tam vypadá? Sucho, vytanulo mi na mysli. Sucho, prach a neústupný žár. Větve stromů, zoufale se natahující do minulosti, v níž panovaly světu, byly jeho středem. Všechno jednou zmizí.
Myslela jsem na váhu času, na to, že jednou nás dostihne všechny. Není, kam se skrýt, i do nejodlehlejšího kouta světa dosáhnou jeho prachem pokryté ruce. Sevřou nás kolem hrudníku, rozmačkají nás. Nezbyde nic. Není úniku.



Arletka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama